Ctibor Havelka
Když se řekne Juventutem magazín, mnozí čtenáři si vybaví především tvář i pero Ctibora Havelky. Právě on stojí v čele redakce a svým dlouholetým zápalem pro tradiční liturgii dává celému projektu jasný směr. Ctibor Havelka není typem redaktora, který by témata jen zprostředkovával z kanceláře. Je to člověk, který liturgii zažívá na vlastní kůži, a právě to je znát na každém textu, který pod jeho vedením vzniká.
K tradiční latinské mši se Ctibor Havelka dostal už jako mladý člověk. Vzpomíná, že první setkání s ní pro něj bylo zlomové: ticho, sakrální jazyk, gregoriánský chorál a důraz na posvátno v něm zanechaly hluboký dojem. Zjistil, že tato podoba bohoslužby nabízí něco, co dlouho hledal, totiž prostor pro skutečné ztišení a soustředěnou modlitbu. Od té doby se tradiční liturgii věnuje systematicky, ať už jako ministrant, zpěvák nebo prostý účastník. Postupně se z jeho osobního zájmu stalo poslání, které chce sdílet především s dalšími mladými lidmi.
Právě mládež je totiž jádrem jeho zájmu. Ctibor Havelka je přesvědčen, že mladá generace nehledá povrchní zábavu, ale autenticitu, hloubku a řád. Věří, že tradiční katolická víra a bohoslužba dokážou na tyto potřeby odpovědět způsobem, který je zároveň důstojný i přitažlivý. Proto se v magazínu soustředí na témata, jež mladé čtenáře skutečně oslovují: jak se orientovat v liturgii, jak se naučit modlit s vírou, jak žít duchovním životem v každodenním světě plném rozptýlení.
Jako šéfredaktor klade důraz na nezávislost a věcnost. Juventutem magazín není nástrojem žádné zájmové skupiny a Ctibor Havelka si to přeje zachovat. Texty mají být srozumitelné, ověřené a laskavé v tónu, aniž by ztrácely na přesnosti. Při výběru námětů se řídí jednoduchým pravidlem: čtenář má po přečtení článku vědět víc, než věděl předtím, a mít chuť jít dál. Proto v magazínu najdete praktické tipy pro začátečníky, reportáže z liturgických slavností i inspirativní rozhovory s lidmi, kteří svou víru žijí naplno.
Vedle redakční práce se Ctibor Havelka věnuje také zpěvu gregoriánského chorálu, který považuje za jeden z nejcennějších pokladů církevní tradice. Rád zdůrazňuje, že chorál není muzejní kuriozitou, nýbrž živou modlitbou, která dokáže pozvednout mysl i srdce. Podobně přistupuje i k dalším složkám katolické tradice, od posvátného umění až po lidovou zbožnost, v nichž spatřuje souvislou nit spojující minulé generace s dnešními věřícími.
Čtenáři oceňují, že Ctibor Havelka dokáže psát o vážných věcech s nadhledem a bez pateticky vyzdvihovaného tónu. Nevyhýbá se otázkám, které mladé lidi zajímají, a nebojí se přiznat, že cesta ke hlubšímu duchovnímu životu bývá někdy náročná. Právě tato upřímnost dělá z jeho redakční práce pozvání, nikoli poučování.
Pod jeho vedením se Juventutem magazín snaží být místem setkávání všech, kdo mají zájem o tradiční liturgii a katolickou víru, ať už jsou na začátku své cesty, nebo v ní už dlouho pokračují. Ctibor Havelka k tomu přistupuje s pokorou a vděčností a rád naslouchá čtenářům, jejichž podněty a zkušenosti formují další podobu magazínu.